 |
Aktuality z naší firmy i ze světa rostlin |
 |
Zajímavé a užitečné informace o rostlinách
|
 |
Potřebujete poradit?
Nechte nám vzkaz |
Jaro v matečnici 1
Jaro je charakteristické tímto obrázkem, matečnic se ale příliš netýká. Dno matečnice je pokryto mulčovací folií a substrát v matečnici nahrazen. A tak nám zbývá jediná starost: některé, zvláště mladé kytky, pozdě přesázené do větších hrnců mohou být vytažené mrazem. Při obhlídce stavu matečnice bychom měli sledovat zda efektivně funguje drenáž v hrncích. Pokud nefunguje lze vždy vyklepnout rostlinu z hrnků, zjistit příčinu a odstranit ji. Dost často, zvlášť po tuhé zimě, bývají hrnce přimrzlé k půdě. Pak zpravidla stačí pouhé proražení drenážních otvorů v hrnci. Pokud nejde o výrazně suchomilné rostliny nebývá tato situace kritickou, obvykle je pouze třeba hlídat houby a plísně kořenového krčku. Problémem matečnic se mohou stát žížaly, pokud nepoužíváme písku jako substrátu pro zapouštění květníků. Zde lze doporučit, aby pěstitelé nepoužívali květníků s otvorem ve dně, ale hrnce s postranními otvory.
Nejprve bych se rád zmínil o keřících nejskromnějších, malých vrbách. Rod Salix ve svých drobných druzích nás vítá různobarevnými kočičkami do jara a v hrncích může vypadat jako bonsaj. Zmiňme třeba S.apoda, S.boydii, S.moorei nebo S.rosmarinifolia. Rovněž ranný pryskyřník, Ranunculus parnasifolius nás překvapí velkou násadou poupat a velikými bílými květy. My mu mícháme zeminu těžší, která drží vláhu.
Nelze zapomenout na lomikámeny ze sekcí Porophyllum a Engleria. Jejich barevnost a pestrost kultivarů si to zaslouží, znemožňuje však v rámci této stránky ukázat je v celé šíři a tak zájemcům nezbývá než navštívit některou z jarních skalničkářských výstav. Tam budou moci mezi jinými vidět např. kultivar Saxifraga Tvůj polibek, S. Simplicity, nebo druhy jako S. sempervivum stenophyllum, S. marginata minor, S. griesebachii, S. burserana crenata či např. z dalších sekcí lomikámenů třeba S. retusa ssp. retusa. Většina jsou rostliny vápnomilné, milují propustnou, těžší zem a poslední jmenovaná i závlahu spodem květníku.
Zmínit bych se měl o oblíbených koniklecích. Z rodu Pulsatilla se pěstují mnohé kultivary od P. vulgaris, z řady dalších druhů lze dobře pěstovat v hrnci třeba nově přinesený druh Pulstilla sp. ze Sajanských hor, či P. albana lutea, P. ambiguum, či P. bungeana nebo P. georgica. Tím samozřejmě prodloužíte období květu konikleců v zahradě. Nezapomínejte, že jde o rostliny stepní a milují tudíž sušší léto.
Petrklíče činí zvláštní kapitolu tím, že jarní jsou z větší části nízké a patřily by mezi skalničky. Rovněž jejich požadavky jsou rozmanité a nejlépe je informovat se o nich při koupi rostliny. Obecný návod k pěstování podat nelze, proto ty, které my pěstujeme v hrncích pouze vyjmenujeme: Primula modesta fl.pl., P.modesta alba, P.mistassinica, P.minima, P. marginata, P. hirsuta a její bílá forma, kříženec P. hirsuta x marginata a třeba P. farinosa nebo P. daonensis. Ze žlutých bych rád uvedl P. auricula v. bauhinii a taky kuriózní P. auricula v. albocincta. Obě poslední si vytvářejí "nohy" a je vhodné je v létě odlomit a zakořenit. Je to lepší způsob jak udržet rostliny úhledné.
Jaro barví floxy Phlox subulata a P. douglasii v mnoha selektech. Jsou i další, méně rozšířené a je jim společné, že obývají horské loučky, což dává návod na to, že porostou dobře na slunci v kamenitých nebo písčitých drnovkách. Z těch, které jsou méně běžné lze dobře dělat v hlubších a širších hrncích např. Phlox kelseyi v. kelseyi, P. hibersonii i třeba krásný selekt P. ´Dobruška´ nebo o trochu náročnější P. covillei . Jen žlutá floxům chybí.
Hořce jsou samozřejmostí jarních skalek. Nechci představovat ty, které jsou, vytažené, běžně prodávány v supermarketech. Ale Gentiana verna a její forma angulosa někdy potíže i v hrncích dělají. G. pyrenaica a další patřící do skupiny Acaulis, G. occidentalis jsou předzvěstí konce jara. U nás milují těžší, neutrální zem a dobrou výživu.
Kytky velmi skromné představují osivky a provázejí nás svou žlutí celé jaro. Dva druhy, Draba sp. z Turecka a zcela jiná Draba sp. z Kavkazu jsou dosud nepojmenované novinky dnes asi 30 let staré. D.rigida v. imbricata, D. polytricha, D. parnasica, D. compacta a D. bruniifolia v. bruniifolia nedělají zde ve velmi písčitých zeminách na slunci prakticky žádné potíže. K této čeledi křížatých bychom měli přiřadit i tařice ze kterých je velmi krásné Alyssum propinquum, ale také sivutky např. Aethionema subulata, Eunomia oppositifolia a E. rotundifolia nebo huseníky jako je třeba Arabis sturii.
Pochybky patří k petrklíčům a v matečnicích představují pojaru nezanedbatelnou položku. Jsou rozšířeny v mnoha horstvech, obvykle ne na plnoslunečných místech. Kvetou velmi dlouho jsou známy i přírodní kříženci např. Androsace x pedemontana a totéž v růžové. Velmi ranný pochybek je bílá forma A. hedraeantha či A. carnea x pyrenaica. Dlouho se již pěstuje A. carnea v. laggerii či A.c. brigantiaca, nový je selekt A. carnea ´Millstream´. Doba květu mnoha dalších překračuje i konec jara a budou citovány v pokračování o pěstování pozdních jarních a letních druhů.
Je samozřejmé, že tento článek nemůže pokrýt celé spektrum druhů, které kvetou na jaře a lze je pěstovat v hrncích. Do jisté míry je rozdělení na jarní a letní poznamenáno i podmínkami naší zahrady, která je v nadmořské výšce 500 m. Svůj článek bych rád zakončil jarním kosatcem, Iris reichenbachii, který kvete krátce, ale představuje krásnou jednotlivost.